Login

Středa

Středa

Dobré ráno,

 

možná jste včera večer (v noci) čekali na další zprávu, ale ta z časových důvodů nepřišla. Nebudeme se ani vymlouvat, že nás dostihla lehčí únava společně s nedostatkem hodin spánku (i když to podle "případu").

 

Budeme konkrétnější. Je sedm hodin ráno, a z žádného pokoje není slyšet ani hlásek. Co to znamená? Je tu klid, že by byl slyšet spadnou špendlík z konce chodby. Ale vraťme se k událostem včerejšího "velmi" dlouhého dne.

 

Ráno kolem půl třetí hodiny, jsme vyrazili na bojovku. Měli jsme trošku obavu, aby se nám někdo nerozhodl nevstat, ale po deseti minutách všichni byli před ubytovnou (možná, některé děti byly myslí v posteli - nebo aspoň tak vypadaly). Do tiché Třemošnice vyrazilo 13 rozespalých dětí do lesa, aby zde prošly po svíčkách až na konec bojovky. Po cestě měli odpovídat na připravené otázky, které se týkaly několika témat - tenisový kurt, trenéři, postřeh..... Například jsme chtěli vědět, kdo je z trenérů nejvyšší, jak se nazývá tenisová soutěž žen (tady jsme si dovolili nabídnou i možnosti - a překvapivě se chytl "Girls cup" - i když ne u všech), kolik let je Janovi - no, věk 48 ho trošku překvapil, ale přikládáme odpověď vlivu spícímu stavu, kdo vyhrál poslední ženský Wimbledon...... a abychom si ověřili, že všichni jsou na konci cesty "vzhůru", položili jsme jim otázku "kolik mužů nastoupilo ve finále čtyřhry". No, našli jsme i nevyplněné odpovědi:).

 

Bojovka se podle nás povedla, jediným zádrhelem bylo to, že se děti docházely. Takže příští rok se polepšíme.

 

Budíček jsme nechali na stejnou dobu, takže ve čtvrt na devět, už každý měl první před sebou čaj, džus nebo mléko s jídlem. A co "letí" kromě housky? Převážně kuličky s mlékem.

 

Jako každý den jsme po snídani vyrazili na kurty. Tady jsme vylosovali turnaj, a tudíž mohly děti odehrát první zápasy. Samozřejmě, že probíhaly dál tréninky a fyzička. Podle hlasitosti (první dny bylo zapotřebí sem tam získat pozornost dětí vyšším hlasem a zopakování informací aspoň dvakrát) a rychlosti pohybů na kurtu se domníváme, že i děti dostihla lehčí únava. Že by náročnější program?:).

 

Nejen proto jsme po obědě dali o půl hodiny delší polední klid. V dobré náladě a vidinou ochutnávky místních zákusků a sladkostí jsme vyrazili do místní cukrárny. Jelikož jsme zde letos osmým rokem, tak jsme nešli nadarmo. Každý si něco koupil. Po vyfocení jsme dali dětem možnost doplnit zásoby v prodejně. Máme pocit, že místním díky nám stoupají tržby z prodeje:). Kdo udělal větší nákup, tak ho mohl dát do auta k trenérovi, aby se s nákupem zbytečně netahal.

 

Před večeří jsme odehráli druhý hrací den v minigolfu. Jelikož bylo lehce po páté hodině, tak jsme všichni vyzkoušeli, že i v pět hodin může být na sluníčku pěkně teplo. Překvapivě se to pozitivně projevilo na výsledcích, když si většina dětí zlepšila skóre z pondělí. Po sečtení dvou hracích dnů se nám na prvních třech místech usadili: Lukáš (96 ran), Jáchym (97) a Anička N. (106). Za nimi je Dan, Míša a Vojta, ale popravdě to budou mít hodně těžké, aby je dohnali. Ale i takové situace jsme v předešlých ročnících zažili. No, v pátek tedy budeme znát nového golfmistra.

 

K večeři, kdy děti měly kaši s párkem (loni nejúspěšnější jídlo - dokonce jsme ho na přání dětí měli dvakrát), tak letos se na první místo neprobojovalo. Ale i když na přidávání všech dětí nedošlo, našli se tací, kteří měly i čtyři a více nožiček.

 

Na večer jsme měli připravené letní kino, které loni u dětí bylo překvapením. Od tohoto překvapení jsme ale letos ustoupili. Na dětech jsme pozorovali únavu, pravděpodobně následkem bojovky, večerních rozhovorů na pokojích a celodenním programem, která rozhodla o tom, že zůstaneme v klubovně a zahrajeme si s dětmi poker. Kdo nechtěl, mohl se dívat na puštěný film.

 

V deset hodin jsme děti "zahnali" do postelí. V půl jedenácté už jsme poprvé na tomto soustředění zaslechli klid a ticho.

 

My jsme se sešli (jako každý večer a noc:)) v klubovně, kde jsme vyhodnotili dnešní snažení a hraní dětí do hry o Hvězdu Třemošnice, spočítali výsledky minigolfu, zapsali výsledky z kurtů a zapřemýšleli nad dnešním programem. Po jedné hodině jsme i my byli na pokoji.

 

A co by to bylo za den, bez hlášek a přání z pod našich dveří, že?

 

"Táta měl tričko krátkým rukávem, já musela mít mikinu a bundu, což nechápu."

 

při cestě z nákupu:

 

trenér - "Ty si můžeš koupit energy drink?"

dítě - "Máma to nezakázala, takže můžu"

 

dítě se ptá trenéra: "Na co máš tu vodní pistoli?"

trenér: "Do bazénu, přeci."

dítě: "S těmi dospělejma je to horší a horší." 

 

při bojovce:

 

"Můžu se zeptat? Na otázku, kdo je z trenérů nejstarší se počítají i holky?" - jako by to hrálo nějakou roli, když jeden z nás tady má minimálně o 10 let více:)

 

při pokeru:

 

"A těch es je v balíčku pět?"

 

Přání z pod dveří:

 

Mám anonymní dotaz. Za jak dlouho asi dosáhne voda v bazénu 23 stupňů? PS: s pozdravem Jáchym - - -  zatím totiž má "jen" 20 stupňů a my jsme vyhlásili, že počkáme na 23:)

 

Chtěla bych ještě jednu bojovku.

 

 

A to je vše, máme za pár minut osm, na chodbě stále není nic slyšet, takže jdeme vzbudit nejen děti (i trenéři spí) a hurá do dalšího třemošnického dne.

 

Mějte se hezky.

 

Trenéři

 

 

PS: děti děkují za pohledy (letos padnul už rekord)

Zpět na hlavní výpis

HOME

Created by © 2007-2024 ALS Euro s.r.o. tvorba www stránek webdesign